Srpen 2007

Já se vrátím. A se mnou příjde... nové články :,)

25. srpna 2007 v 12:00 | Míša |  Blog
Já se vrátím. A se mnou příjde... nové články :,)
Pokud si toto čtete, tak sem nejspíš přicházíte již po několikáté. Z toho usuzuji, že se vám tu líbí (což mě těší :,)), a proto vás chci ujistit, že se sem ještě vrátím! 24. tohoto měsíce jsem ve večerních hodinách odcestovala do zahraničí a nemám příležitost navštěvovat internet, ale hned, jakmile se vrátím, opět se blogu začnu věnovat, takže mi zachovejte věrnost :,).
Na závěr vám chci říct, že i když sem třeba déle nic nepřidám, stále (pokud nejsem někde mimo město) sleduji komentáře, takže mi prosím nějaké pište :,).
Nashledanou 1., 2. nebo3. 9. 2007! (Kdy přesně ještě nevím, jak to vyjde.)

Anketa č. 3

22. srpna 2007 v 10:30 | Míša |  Ankety
Na můj se neptejte, nebylo by to pěkné.

Upíři

21. srpna 2007 v 13:39 | Míša |  Cizí články

BOJÍTE SE UPÍRŮ?

Už od pradávných časů děsí lidstvo fenomén, jehož existence nebyla nikdy věrohodně dokázaná, ovšem ani vyvrácená. Legendy o nemrtvých jsou zde co je lidstvo lidstvem - a asi ještě pěkně dlouho v nás budou vyvolávat pocit rozpaků. Vždyť i zábavný průmysl velmi úspěšně těží z této dosud neobjasněné záhady.

TROCHU HISTORIE:

- už staří Babyloňané věřili, že jejich městem pobíhají v noci ženy-upírky, které vraždí novorozeňata. Krvežíznivá stvůra byla nazývána Lila, v Indii se tento démon jmenoval Vetalu, v Egyptě ji lidé znali pod jménem Sekhmet, v Římě Strix a odsud se již dostáváme k slovanským Strigám. Již v anglických kronikách ze 12. století se objevují záznamy o zjeveních podobných slovanským upírům. Ovšem, nejznámější legendy o vampyrismu pocházejí ze slovanského folklóru

JAK UPÍR ÚDAJNĚ VYPADÁ

- zejména lidé na Balkáně upírskými legendami doslova žijí. Upíry považují za reálné nestvůry
- upír údajně může vypadat jako člověk bez kostí nebo bez nosu, může mít červené oči , prodloužené špičáky nebo kovové zuby, jeho tělo může být výjimečně pokryto srstí jako u vlkodlaků, nesnese denní světlo a sluneční paprsky jej mohou i zabít. Upír nedýchá, nemá pulz, nelze mu číst myšlenky.Pokud je upírem žena, vyniká nezvyklou krásou a výjimečností - její tvář je mrtvolně bledá, rty má rudé, vlasy černé jako uhel, při pohledu do jejich očí je vidět pouze panenka. Upíři se v ničem nezrcadlí a ani je nepronásleduje stín - nemají totiž duši. Podle lidových představ jsou upíři vlastně oživlé mrtvoly sebevrahů, kriminálníků či neznabohů, ale také těch, kteří se v nebezpečí života napili upíří krve.
- vzhled upíra prošel určitým vývojem, kdysi odpudivá bytost budící odpor, ale v současných představách je upír spojován spíše s tajemným, sice démonickým ovšem vemi přitažlivým zevnějškem. Novodobí upíři se lépe maskují a od "obyčejných" lidí jsou prakticky nerozeznatelní. Svůj podíl na této představě "moderního" upíra má již zmiňovaný zábavný průmysl - stačí připomenout například upíra Angela ze známého seriálu Buffy přemožitelka upírů...
Avšak zaručeně společným znakem upírů je chuť po krvi, která je jejich potravou

JAK NA UPÍRA:

- v tom, jak na upíra se již objevují určité rozdíly. Všeobecně je známo, že upírům nedělá dobře česnek, sluneční světlo a posvěcené věci. Ovšem například upíra z Jižní Ameriky prý zažene rostlina aloe vera, pověšená obráceně za dveřmi. Slovanského upíra pak mimo jiné zažene i hloh.

VLAD TEPES alias DRACULA

- i když se názory na upíry různí, jedno je jisté a to, že nejslavnějším upírem světa je hrabě Dracula. Legenda o tomto démonickém pijákovi lidské krve má svůj reálný podklad.
Vlad Tepes byl krutý Valašský kníže z Transylvánie, žijící v 15.století. Avšak po celé zemi byl znám spíše jako Vlad Napichovač. Tuto velmi výstižnou přezdívku si získal na základě oblíbeného způsobu popravy - údajně tak chtěl svým nepřátelům nahnat strach. I když je v dějinách uváděn jako spravedlivý vladař chránící valašskou nezávislost nad jeho konáním se občas současnému člověku ježí vlasy - například si prý na svůj hrad zval chudé poddané, které posléze zabíjel a pálil. Ovšem ostatnímu lidu pak s hrdostí oznamoval, že se mu podařilo snížit chudobu v kraji...Jiná zpráva pro změnu říká, že si nechával posílat průvody kočárů s plačícími dětmi i podivně pištící bedny - později se zjistilo, že na dětech dělal pokusy.

Ať už to bylo s Vladem Tepesem jakkoli, díky románu B.Stokera ho už zřejmě navždy budeme znát jako upíra. Zajímavé ovšem je, že podle posledních výzkumů se Stoker historickými fakty o knížeti příliš nezabýval a knihu sestavil pouze z historek, které se skutečným Vladem Tepesem nemají většinou nic společného.

DŮKAZY ?

- s přibývajícími legendami začíná společností cloumat velké zděšení a v 18.století se dokonce na upíry pořádají hony. Davové šílenství tehdy vyvolaly dva úředně zdokumentované případy útoku upíra.
  • Srb Peter Plogojović umírá v roce 1721 ve věku 62 let. Po svém pohřbení se vrací navštívit svého syna a žádá ho o jídlo, které ovšem nedostane. Druhý den je jeho syn nalezen mrtev. Následující den se Plogojović opět vrací a jako upír vyvraždí bývalé sousedy.Ve vyšetřovacím spisu se konstatuje u mrtvých nadměrná ztráta krve
  • v roce 1725 je upírem pokousán Srb A.Paole a i on se vrací jako upír a za oběti si vybírá své sousedy. Když řádění upírů v obci Medvedija nebere konce, jsou přivolání vyšetřovatelé. Hroby obětí jsou otevřeny a čeká je překvapení - ostatky jsou i po několika měsících od úmrtí v neporušeném stavu, krev je tekutá, na nohou a rukou byly nalezeny čerstvě narostlé nehty. Oproti tomu ostatky přirozeně zemřelých jsou nalezeny v odpovídajícím stupni rozkladu, ač byly pochovány ve stejné době.
Korunku tomuto šílenství nasadí v roce 1746 francouzský teolog A.A. Calmet, když prohlásí, že oběma příběhům věří. Přítrž tomuto šílenství učiní až Marie Terezie, která vydá nařízení o zákazu otvírání hrobů a znesvěcování těl.
Nicméně, na americkém kontinentu hony na upíry sílí. Nejvíce zdokumentovaných případů je z 18.-19.století. Mnoho rodin v té době exhumuje těla svých bližních a probodávají jim srdce v obavě, aby se z nich nestali upíři.
  • v roce 1892 je exhumováno tělo devatenáctileté američanky Mercy Brownové dva měsíce po její smrti, následně jí její otec vyjme srdce, které pak spálí
  • Londýn rok 1970, hřbitov Highgate Cementery prý okupuje upír. I přesto, že na něj byly pořádány různé hony, nepodařilo se jej lapit
  • Portoriko a Mexiko, polovina 90. let dvacátého století, upír zvaný chupacabra napadá domácí zvířata a živí se jejich krví
ŘÁDĚNÍ UPÍRŮ POKRAČUJE:
  • rok 1966, Česká republika , Čelákovice - při výkopech byl nalezen hrob se 14 kostrami, na kterých byly patrny protiupírské opatření (některým byly tyto operace provedeny zaživa!)
  • protiupírská opatření jsou patrna i v raně středověkém pohřebišti v Lahovicích u Prahy
  • Česká republika, Staré Město - při vykopávkách byl údajně nalezen hrob s pozůstatky několika koster, na kterých jsou patrna protiupírská opatření. Zajímavé ovšem je, že prý měli nadměrně vyvinuté špičáky...
  • rok 2003, Malawi, v této africké zemi jsou zabiti upírem dvě osoby a další čtyři napadeny
  • rok 2005, britský Birmingham, po ulicích údajně pobíhá útočník, který kouše do lidí
  • i řada masových vrahů se prezentuje do role upíra, ovšem zde jde spíše o sadisty, kteří pití krve kombinují s kanibalismem a dalšími zvrácenostmi
  • a pak tu máme ještě skupinku lidí, kteří sice nevraždí, ale sami sebe za upíry označují. krev pijí od dárců, přebírají znaky upírů...jako například muž z USA, který jako zaměstnanec transfúzní stanice kradl krev pro svoji potřebu

RACIONÁLNÍ VYSVĚTLENÍ ?

Lidstvo, co si budeme povídat, velmi těžce nese představu nejistoty. Připomenu všemožné varianty stavby Pyramid za pomocí jednoduchých nástrojů. Je tedy jasné, že i upíři jsou zdrojem různých "racionálních" teorií.
Vědci se dlouho snaží přijít upírům na zoubek, určité vysvětlení nabídl příchod moderní medicíny:
Může za to nemoc?
- Porfirie je vzácný druh choroby označující metabolickou poruchu krve způsobující nadměrný úbytek železa. nemocný je mimořádně citlivý na sluneční světlo, trpí nadměrným vývojem ochlupení a má červené až hnědočervené zuby. Rty a dásně nu tuhnou. V klidném stavu je pokožka nemocného bílá a hebká. A navíc - česnek je pro takto nemocného smrtelně nebezpečný, obsahuje totiž látku, která podporuje příznaky nemoci
- Psychologové zas prohlašují, že existuje nemoc zvaná "klinické upírství". Člověk trpící touto nemocí je posedlý pitím, jak jinak, krve ze zvířat i lidí
Potud docela racionální vysvětlení. Ale existuje samozřejmě i řada méně logických teorií:
  • americká profesor fyziky Costas Efthimiou vychází z toho, že pokud by upír od ledna 1600 každý měsíc vysál jednoho člověka, pak by bylo lidstvo během 2,5 roku vyhlazeno. A to prý nezahrnul do svých výpočtů přirozenou úmrtnost. Ovšem vychází zřejmě z představy, že upířina je nakažlivá nemoc a z každého vysátého by automaticky povstal další upír. Pan profesor si měl trochu lépe přečíst legendy, pak by se dozvěděl, že ne z každého kousnutého se stává upír. Mimo to, legendy popisují upíry, jako mimořádně inteligentní tvory - daleko inteligentnější, než je "obyčejný" člověk. Ale i člověk ví, že bez potravy není život
  • i na události v obci Medvedija existuje řada teorii, ale opět nezní moc věrohodně, nevysvětlují totiž celý problém. Jen posuďte - epidemii upírství prý způsobila nějaká nemoc. Nesražená krev je buď projevem otravy či infekce, ale může jít také třeba o hemofílii. Tím by se dalo zdůvodnit krvácení do tkání, slyznic, z nosu či úst. Ale pozor, srážlivost by v tomto případě byla ovlivněna jen na několik sekund či minut - ne více. Další věcí, která je dost nevěrohodně vysvětlována, je fakt, že těla i po několika měsících nepodlehla hnilobě. V tomto případě se operuje s přirozenou mimifikací, způsobenou napříkald půdními podmínkami apod. Ovšem jde opět o dosti zcestné tvrzení, jelikož - jak vyplývá i z protokolu - v těsné blízkosti nerozložených těl ležely mrtvoly zcela v rozkladu, i když byly v půdě mnohem kratší dobu, než mrtvoly nerozložené...
A co když je to úplně jinak. Co když upíři a záhadné postavy zachycené na starověkých památkách jsou jedna a tatáž postava? Silní, nesmrtelní, inteligentní - ti by určitě věděli jak na pyramidy ...A můžeme zajít ještě dál ... ale to záleží na představivosti každého.
Je jasné, že jde pouze o dohady jak o existenci upírů, tak i o jejich neexistenci. A že na rozumné vysvětlení této záhady si ještě počkáme. Zatím se prostě musíme spokojit s tím, že záleží prostě na každém z nás, k čemu se přikloní .
Názor MIXÉRU: pokud by upíři skutečně existovali, určitě by nebyli tak hloupí, aby svoji potencionální potravu upozornili na svoji existenci, spíš by se snažili to všemožně utajit. Ovšem, jedno moudré přísloví říká : na každém šprochu pravdy trochu...
Ruku na srdce, opravdu nevěříte na upíry?

NOVINKY

21. srpna 2007 v 12:59 | Míša |  Novinky
13. 4. 2008 - Jelikož vás mám ráda :,) , vylepšila jsem překlad prvního článku o Malawi a článek druhý jsem přeložila. Rubrika Upíři v médiích.
15. 3. 2008 - Přidány mp3 do článku XIII. století.
20. 9. 2007 - Přidán Smok do článku Upírům podobní...
15. 9. 2007 - Přidána podrubrika Skuteční upíři nebo přízraky? do rubriky UPÍŘI. Na článcích se pracuje.
21. 8. 2007 - Přidány podrubriky Vampirologové, Vampire hunters - Lovci upírů a Odkaziště do rubriky UPÍŘI. Na článcích se pracuje.
UPOZORNĚNÍ: Tento článek je vždy o novinky s příslušným datem doplňován, nenapíši nový, dokud nebude tento zaplněn, proto toto místo průběžně kontrolujte!

Má upír duši?

21. srpna 2007 v 12:49 | Míša |  Ankety
Má upír duši?
Nedávno se kdosi mě blízký velmi podivil nad tím, že by mohl mít upír duši. Vzhledem k tomu, že zná upíry jen z filmů, pramení ten údiv nejspíše odtud, třeba se ale mílím. Já věřím, že upír duši má. V jakém je stavu, když se musí vyrovnávat s osudem upíra, to je jiná otázka, ale má ji. To je můj názor, mě však zajímají ty vaše. Zajímá mě, co si o tom myslíte. Má upír duši, nebo ne?


'Upíří' úder na vesnici Malawi

18. srpna 2007 v 1:42 | Míša |  Upíři v médiích

'Upíří' úder na vesnici Malawi

V pondělí, 23. prosince 2002, 23:40 GMT
Napsal Raphael Tenthani, korespondent BBC v oblasti Blantyre
Pověst, že lidé jsou napadáni kvůli krvi zametla jižní oblastí Malawi.
Vyděšení vesničané zanechali svá pole bez dozoru, jsou příliš poplašení, že by se mohli stát dalšími oběťmi záhadných krvesajů.
Prezident Bakili Muluzi se spolu s další úředníky pokouší situaci uklidnit. Oznámil, že jde o nepodložené povídačky a o spiknutí za účelem podkopání důvěryhodnosti vlády.
Obyvatelé však vzali zákon do vlastních rukou; zabili jednoho muž považovaného za upíra a těžce zranili tří další.
Někteří - hlavně ženy a děti - vystoupily s tvrzením, že se stali oběťmi zlodějů krve.
Jedna žena ukázala novinářům stopu na své ruce, kde, jak řekla, byl proveden vpich pro nasátí její krve.
Údajné útoky v posledních třech týdnech probíhají v okrese Blantyre, stejně jako i Thyolo, Mulanje a Chiradzulu.
Cizinci se zde stávají oběťmi členů civilních stráží. Vesničané jsou opatrní na každého, kdo v jejich oblasti není známý.
Jeden muž byl ukamenován poté, co vzešlo podezření, že spolupracuje s upíry.
V okrese Thyolo napadli vesničané tři římskokatolické kněze, kteří byli v oblasti cizí.
Zbili je a přes noc zadrželi, dokud jakási žena v jednom z nich nerozpoznala kněze.

'Zlověstné příběhy'

Policie s vládními úředníky navštívili oblasti, zasažené příběhy se záměrem usměrnit obavy obyvatelstva.
Muluzi, který byl na soukromé návštěvě Británii to spojil s volební kampaní.
Oznámil, že povídačky byly rozšířeny "zlomyslnými a nezodpovědnými" členy opozice.
Dozvěděl se totiž, že příběhy obsahují tvrzení o tom, jak se jeho vláda předem domluví s mezinárodními humanitárními agenturami na jejich zásobování lidskou krví výměnou za pomoc s nedostatkem potravin.
"Žádná vláda nemůže vysávat krev ze svých vlastních lidí," řekl prezident. "To by bylo gangsterství."
Řekl, že pro případné oponenty, které při šíření pomluv dopadnou, budou vyměřeny velké tresty.

Malawi - politická oběť upíří pověsti

18. srpna 2007 v 0:52 | Míša |  Upíři v médiích

Malawi - politická oběť upíří pověsti

V sobotu, 11. ledna 2003 posláno: 8:35 AM EST
BLANTYRE, Malawi (v Africe - pozn. překladatele) (Reuters) - Stovkami rozhněvaných Malawianů byl minulou středu pronásledován ze svého domu a následně i kamenován starší politik. Lidé ho obviňovali z ukrývání upírů.
Blantyrský městský správceEric Chiwaya, člen vládnoucí strany Spojená demokratická fronta (United Democratic Front - UDF - pozn. překladatele), byl zatím poslední obětí bizarní pomluvy, že se zdejší vláda předem domlouvá s upíry na shromažďování lidské krve pro mezinárodní humanitární agentury.
Útočící dav mu zanechal bolestivé rány na tváři i těle. Z nemocniční postele novinám Reuters řekl, že ho ten zástup vítal házenými kameny a dalšími nebezpečnými věcmi, skandujíc "upír" a hrozíc mu zabitím.
Chiwaya řekl, že věděl, o politických oponentech, kteří se k útočníkům přidali. Pravděpodobně se snažili zdiskreditovat jeho i stávající vládu.
Pověsti o upírech přiměly několik členů civilní stráže v posledních týdnech k útokům na podezřelé ze spolupráce s upíry či přímo z upírství, a to i navzdory pokusům úředníků šíření pomluv zastavit. Jeden muž ukamenováním zemřel a tři duchovní byli napadeni rozhněvanými vesničany na jihu oblasti s odůvodněním, že propadli upírským praktikám.
Politické napětí v Malawi je již velmi silné. Pokusy prezidenta Bakiliho Muluziho o udržení se na svém místě po další pětiletý termín již zažehly protesty, zatímco mnoho lidí čelí v oblastech potravinové krize hladu a s tím spojené smrti.
__________________________
Postřeh odjinud:
Malawi se s "upířími problémy" potýká cca již od konce roku 2002. Dne 19. 1. 2003 byl zatčen rozhlasový reportér, který vpustil do vysílání tvrzení muže, jenž zahrnovalo popis toho, jak ho napadl upír. K zatčení došlo proto, neboť prezident Muluzi nařídil zavřít každého, kdo by šířil nepravdivé zprávy s úmyslem vyprovokovat občanské nepokoje. Otázku, jak nepravdivé tyto zprávy jsou, již nechám na vás. Jak to v Malawi vypadá v současnosti a kdy či zda vůbec se přestalo o upírech mluvit bohužel nevím. Nějaké informace o Malawi, nikoliv však o upírech lze najít zde.

Autorská práva

17. srpna 2007 v 23:35 | Míša |  !!! Autorství !!!
Práva ke svému dílu má ze zákona každý autor a bez jeho svolení nesmíte takové dílo použít - a už vůbec ne bez uvedení zdroje. Nedělá mi problém dát hromadné svolení ke kopírování zdejších článků každému, kdo uvede patřičný zdroj. Stačí odkaz, to vás nezabije a pokud tu píšu hlouposti, nebude pak vina na vás ;-)
Taky mi můžete dát odkaz na ten okopčený článek tady do komentářů. Já to tak budu vědět a vy si uděláte reklamu. Quit pro quo, jak prosté :,)

Upíři - máme se jich ... Část 2.

17. srpna 2007 v 22:17 | Míša |  Cizí články
Pití krve nestačí, chce to transfuzi!
Očitých svědectví o nejrůznějších krvavých praktikách je sice v historii dost, přesto ale vědci dlouho nemohou upírům přijít na zoubek. Až příchod moderní medicíny všechno mění. Světlo do legend se poprvé snaží přinést v roce 1728 Němec Michael Ranft ve své knize "De masticatione martuorum in tumulus". Jako příklad si bere příběh Petera Plogojoviće."Tento odvážný muž zahynul náhlou nebo násilnou smrtí. Jeho odchod může vyvolat různé představy, hlavně u blízkých lidí. Náhlá smrt zavdá v rodinném kruhu důvod k nedůvěře. K té se přidá zármutek, který přinese melancholii. Ta plodí nepokojné noci a děsivé sny. Ty oslabí ducha i tělo, a pokud to člověk nepřekoná nastává smrt." Tak Ranft vysvětluje náhlou smrt Plogojovićova syna.
Někteří soudobí vědci však upírství připisují na vrub vzácné chorobě, zvané porfyrie. Tento termín označuje metabolickou poruchu krve, která způsobuje nadměrný úbytek železa v těle. Nemocní jsou mimořádně citlivý na světlo - pobyt na slunci jim způsobuje abnormální pigmentaci, nadměrný vývoj ochlupení a červené nebo hnědočervené zbarvení zubů. Rty a dásně tuhnou a zuby proto působí výrazněji. Tím vzniká dojem vlčí tlamy.
V minulých stoletích takový nemocní často žili pouze v noci, toulali se po lesích a stranili se lidí. V klidném stavu je jejich pokožka mrtvolně bílá a hebká - absolutně bledý obličej upírů také zdůrazňují téměř všechny staré legendy.
Navíc - podle výzkumů je pro člověka nemocného porfyrií smrtelně nebezpečný česnek. Obsahuje totiž látku, která podporuje příznaky nemoci. Ve chvíli, kdy lidé tuto poruchu začnou konečně chápat jako nemoc, pokoušejí se ji poměrně logicky léčit tím, že pacienta nechávají pít krev. Později je však tato teze vyvrácena a dnes se nemocným podávají transfuze. To vede k nápadu, že legendy o upírech mohou souviset právě s touto nemocí.
Další z vysvětlení upírství je založeno na stavu mysli. Psychologové prohlašují, že existuje duševní choroba zvaná klinické upírství, kdy je člověk posedlý pitím krve ze zvířat a lidí.

Že by mrtvola zrovna posnídala….?
Upírství tedy mohou mít na svědomí choroby duše i těla. Jenže jak příbuzní v dřívějších dobách mohli po otevření hrobu vysvětlit fakt, že se těla jejich blízkých v průběhu let nerozložila! Mrtvá těla navíc často nesla jasné známky upírství - vyrostly jim vlasy a nehty, těla se zvětšila a okolo úst byly patrné stopy krve.
I s tím si moderní medicína ví rady. Rozpad mrtvoly závisí na mnoha faktorech. Mezi hlavními je složení a teplota půdy, kde je nebožtík pochovaný. Když se mrtvý rozkládá, jeho tělo opouštějí nejrůznější plyny a krev. Tyto plyny se nahromadí v těle a snaží se uniknout pryč. To způsobuje, že tělo vypadá kypré, vypasené a zdravě růžové. Změny jsou patrné tím spíš, byla-li osoba během života bledá nebo hubená. To dokazuje případ Arnolda Paolea, který podle sousedů po otevření rakve vypadá lépe než zaživa.
Bez větších problémů si moderní vědci poradí i s vysvětlením zdánlivého růstu vlasů, zubů a nehtů. Po smrti se odhalují kořínky vlasů a dásně ustupují. Vypadá to, že mrtvý je stále naživu a rostou mu vlasy i zuby.
Podobně jako s plyny je to i s krví. Ta se také snaží opustit tělo a využívá k tomu všechny lidské otvory. Vytéká proto často z úst a z nosu. To může vyvolávat dojem, že mrtvola zrovna čerstvě posnídala…

Upíři se nevyhýbali ani česku
Čelákovice
- při výkopech v roce 1966 byl u obce nalezen hrob se 14 kostrami, které nesly znaky protiupírských opatření - nejčastěji zabodané kůly do srdce. Některým byla tato operace provedena ještě zaživa.
Staré Město - traduje se legenda, že v dobách Velké Moravy žil na území dnešního Starého Města Velký Vampýr, se kterým svedli místní sedláci boj a uvěznili ho v hrobě. Odsekli mu hlavu a do srdce mu vrazili bodec. Tento hrob byl údajně nalezen při vykopávkách i se všemi popsanými skutečnostmi. Koster tam bylo více a zajímavé na nich je, že prý měly nadměrně vyvinuté špičáky. Někteří mtrví měli špičáky dokonce vytrhané.
Lahovice - některá protiupírská opatření byla nalezena i v raně středověkém pohřebišti v Lahovicích u Prahy, které zkoumala archeoložka Zdeňka Krumphanzlová v letech 1955 až 1960.

Upíři - máme se jich ... Část 1.

17. srpna 2007 v 22:09 | Míša |  Cizí články

Upíři - máme se jich opravdu ještě bát? Jak kde....Část 1.

Upíři, takzvaní nemrtví, děsí lidstvo odnepaměti. Novodobému zábavnímu průmyslu slouží jako jedno z nejvděčnějších témat pro náležitě strašidelné a pořádně krvavé horory. Co je ale na těchto děsivých legendách pravdy? A umí moderní věda alespoň vysvětlit, proč jsou krvelační útočníci tak pevnou součástí lidových povídaček? Pojďme spolu s EPOCHOU nahlédnout pod pokličku tajemství zvaného vampyrismus.
Existují? V tom případě už je ale po nás dávno veta!
Pověsti o upířích vrazích jsou natolik rozšířené, že se jimi vědci musí zabývat, doslova ať chtějí nebo ne. Seriózní vědecké kapacity se k vampyrismu začínají vyjadřovat už v 18. století - a přiznejme, že často s rozporuplnými výsledky. Ovšem zatím poslední vědecká teorie má základ naprosto jasný - americký profesor fyziky Costas Efthimiou z floridské univerzity si nedávno bere na pomoc přesnou matematiku. Už se podle vlastních slov nemůže dívat na stále se zvětšující procento lidí, kteří i v dnešní moderní době považují upíry za skutečnost. Efthimiou vychází z všeobecné představy, že upír kousnutím svou oběť "nakazí" a ta se vzápětí stává stejně krvelačným zabijákem mezi životem a smrtí jako on. Efthimiou si pro svůj matematický model bere za příklad 17. století. K prvnímu lednu roku 1600 žije na světě 536,9 milionu lidí. Pokud by se v ten den na světě objevil první upír a každý měsíc vysál jednoho člověka, pak bychom v únoru roku 1600 už měli na světě upíry dva. Další měsíc už by ale byli čtyři a tak dále - jejich počet by dál rostl geometrickou řadou.
Logické, že? Tímhle tempem by ovšem upíři stihli vyhladit lidstvo během 2,5 roku. A to navíc profesor nebere v potaz přirozenou úmrtnost - to by pak genocida lidské populace způsobená upíry byla ještě rychlejší. A lidstvo by nemohla zachránit ani mimořádně vysoká porodnost. "Tohle umí spočítat každý student matematiky, dokonce i nadaný žák střední školy si dokáže zjistit, že by upíři celou Zemi brzy změnili v jednu říši krvelačných nestvůr a nebyl by tu jediný člověk," prohlašuje profesor Efthimiou.
Pokud teorii převedeme do současnosti, kdyby dnes vznikl na zemi první upír a každý měsíc by vstal z hrobu a vysál jednoho člověka, lidstvo by přestalo existovat již na konci roku 2009. Místo lidí by po světě pobíhalo asi šest miliard hladových upírů…
Vražedkyně dětí a noční ptáci starověku
Logika a matematika nám tedy dokazují, že se upírů bát nemusíme. Jenže vykořenit představy, které v lidských bájích kolují už tisíce let, není tak jednoduché. Už staří Sumerové a Babyloňané věří, že v jejich městech pobíhají v noci ženy-upírky, které vraždí novorozeňata. Stejné nestvůry, ale různá jména. V Babylonu ji nazývají Lilu a v Sumeru Akhk-haru. Staroindický folklór zase zná démona Vetalu, který přebývá v mrtvých tělech a po nocích bývá vídám, jak visí na místech pohřebních obřadů z větve hlavou dolů jako netopýr…Svého upíra mají i Číňané - jen místo krve konzumuje životní energii - krvežíznivou bohyni Sekhmet zase uctívají staří Egypťané. Ve starověkém Římě létá půlnoční pták Strix a živý se lidským masem a krví - od něj je už jen krůček kde slovanským strigám, ale to už je trochu jiná kapitola. Středověká Evropa také nebyla vůči podobným jevům imunní - ve 12. století zaznamenávají dva angličtí kronikáři zjevení podobná východoevropským představám o upírech. Faktem ovšem je, že největší místo má vampyrismus ve slovanském folklóru.
Oživlí sebevrazi, kriminálníci či neznabozi
Právě Slované zejména na Balkáně upírskými horory doslova žijí. Lidé je považují za reálné nestvůry a každé noci usínají s česnekem v ruce. Upír podle nich může vypadat jako člověk bez kostí a nosu, může mít červené oči nebo kovové zuby. Výjimečně bývá jeho tělo pokryto srstí stejně jako u vlkodlaků. Pokud je upírem žena, vyniká nezvyklou krásou a výjimečností. Její tvář je mrtvolně bledá, rty rudé, vlasy černé a při pohledu do očí je vidět pouze panenka.
Podle lidových představ jsou upíři oživlé mrtvoly sebevrahů, kriminálníků nebo neznabohů. Upíři vystupují ze svých hrobů většinou po setmění a hledají si své oběti mezi počestnými lidmi. Obraz zejména evropských upírů se v ničem nezrcadlí a ani je na každém kroku nepronásleduje stín - nemají totiž duši. Dobře jim nedělá česnek, sluneční svit ani posvěcené věci. Upíra z Jižní Ameriky zažene rostlina aloe vera, pověšená obráceně za dveřmi, na evropské upíry zase zabírá hloh.
Vlad Napichovač a hrabě Dracula
Vedle řady shodných rysů, které jsou pro upíry celého světa společné, má každý národ své vlastní specialitky. Pravlastí našich soudobých představ o upírech je však rozhodně Rumunsko, které nám také poskytuje i nejslavnějšího upíra světa - hraběte Draculu. Jako většina legend má i tento démonický noční piják krve a kruťas reálný základ. Valašský kníže z Transylvánie Vlad Tepes alias hrabě Dracula žije v 15. století a po celé zemi je znám jako Vlad Napichovač.
Svou přezdívku získává kvůli oblíbenému způsobu popravy, který provádí, aby nahnal strach svým nepřátelům. Ačkoliv je v dějinách známý jako spravedlivý vladař, který ochraňuje valašskou nezávislost, román Ira Brama Stokera ho už zřejmě navždy ocejchuje jako upíra. Podle moderních výzkumů se Stoker historickou autenticitou svých informací i knížeti příliš nezabýval - celou knihu sestavuje z historek, které většinou nemají se skutečným Vladem nic společného. Přesto sám Vlad Tepes dodává lidové tvořivosti dost a dost podkladů pro to, aby ho legendy považovaly za krále upírů. Traduje se o něm, že si na svůj hrad zval chudé poddané a místo velké hostiny je zabíjel a jejich těla pálil. Ostatnímu lidu pak s hrdostí oznamuje, že se mu podařilo snížit chudobu v zemi….
Otevřít hrob a zastřelit posvěcenou kulkou
Hrabě Dracula ale není jediným upírem v Rumunsku. Mezi lidmi existuje mnoho příběhů, které vyprávějí o oživlých mrtvých, kteří se vracejí na zem a vsávají z těl lidí krev. Upírem se v Rumunsku můžete stát buď klasicky po smrti, ale také netradičně za života. To pak budete opouštět své tělo jen v případě, že dostanete hlad a budete chtít na někoho zaútočit. Musíte ale splnit několik podmínek. Kromě popsaných způsobů se může krvežíznivou stvůrou stát předčasně narozené dítě nebo novorozeně, které zemřelo ještě před křtem. Prokazatelným upírem je také dítě, které se narodí s ocasem. Ale novorozeně může být odsouzeno k potí krve i kvůli své matce. Pokud má matka černou kočku nebo v těhotenství nejedla sůl, je osud dítěte zpečetěn. Upíry v Rumunsku mohou být jak muži, tak ženy a nejaktivnější bývají na den svatého Jiří.
A jak se proti nim chránit? V Rumunsku platí tradiční zbraně - dřevěný kůl zaražený do srdce, svaté předměty a česnek. Ten v minulých dobách musí jíst každý správný občan. Je podáván v kostelech a dostanete ho, i když půjdete jen ke známým na návštěvu. Kdo ho odmítne, je okamžitě usvědčen z upírství.
Tradičně jsou v Rumunsku pořádány na upíry hony. Pravidlem se stává i otevírání hrobů: tři roky po smrti dítěte, pět let u mladistvého a sedmileté období platí pro dospělého zemřelého.
Od 19. století pak Rumuni přebírají i jiná zaběhnutá pravidla. Mrtvým dávají do úst česnek, podezřelého upíra střílejí posvěcenou kulkou a nebo nebožtíkovo tělo rozčtvrtí a kusy spálí. Popel pak smíchají s vodou a užívají v malých dávkách jako lék!
Kosa jako pojistka
Rumunsko sousedí se slovanskými zeměmi, proto se rumunské i slovanské legendy o upírech až nápadně podobají. Slovanští upíři jsou ale nevyzpytatelní - útočí v době od poledne do půlnoci, takže přinejmenším polovinu denní aktivity musíte být neustále ve střehu a chránit se klasickými prostředky. Pomáhají česnek, krucifix nebo svěcená voda. Upírem se pravděpodobně stanete, pokud se narodíte ve zvláštní den, třeba na Vánoce, zemřete nepřirozenou smrtí nebo vám vaši příbuzní vystrojí špatný pohřeb. Slovanští mrtví jsou často pohřbíváni s křížem, doporučuje se také podvázat nebožtíkovi bradu, aby nemohl otevřít ústa. Aby nemohl vstát, často se jeho šaty přibíjejí k rakvi. Upíra lze udržet v hrobě i tak, že mu do rakve nasypou piliny - bude je muset celou noc počítat a na lov mu nezbude čas.
Jsou zaznamenány i případy, kde se lidé upírství tak bojí, že si sami do rakve pořizují pojistku. Instalují sem speciální kosu, která je umístěna v oblasti krku. Kdyby chtěli po smrti vstát a začít vraždit, ostrá čepel jim v tom zabrání a usekne jim hlavu.
Upírský siesta
V Řecku se začíná vampyrismus rozmáhat hlavně v 19. století. Vzhledem ke svému náboženství jsou Řekové pohřbíváni do země (spalování přichází do módy až v posledních desítkách let) - a to je pro upíry úrodná půda. Pravidlem se tak stává exhumace těl po třech letech. Pokud je po otevření rakve mrtvola v neporušeném stavu, je to jasný důkaz o tom, že nešťastný nebožtík "žije dvojí život". I Řekové mají jednu kuriozitu. Pijákem krve se tu stává ten, kdo pozřel maso z ovce, kterou zakousl vlk.
Řecký upír má pracovní název vrykolas a po setmění napadá své příbuzné a lidi, které znal za svého života. Vrykolasové na některých řeckých ostrovech opouštějí své hroby už během dne. A stejně jako zaživa si dopřávají siestu - jeden den v týdnu totiž pravidelně odpočívají a neloví.
Kousnout mohou i hrábě
Romové pro změnu věří, že vedle klasického světa existuje i svět duší. Jediný rozdíl je v tom, že v tom druhém neexistuje smrt. Jednou ze čas se některé té duši zachce vrátit se za námi na klasický svět. Vstoupit do něj ale může jen v podobě upíra. Romští upíři se nazývají mulla. Jsou to duše, které se přišly pomstít za svou smrt. Jako upíři totiž pronásledují osobu, který způsobila jejich smrt. Ženská varianta se může vrátit a žít normální život, ve kterém zplodí potomky. Jen občas si odskočí na trochu čerstvé krve. Ale upíři nemusí být jen lidé. Romové věří, že upírem se může stát pes, kočka, domácí zvíře nebo zemědělský nástroj.
Kočující národ logicky čerpá inspiraci pro své legendy i ze zemí, jimiž putuje - klasikou při zneškodňování upírů je proto i u Romů ocelová nebo železná tyč zabodnutá do srdce. Ocel se také vkládá do úst a na oči a uši. Mezi prsty a do ponožek se jako ochrana dává čerství hloh.
Podle srbského etnologa Tatomira Vukanovicé Romové věří, že upíři jsou pro většinu lidí neviditelní.
Z hrobu si odskočí zavraždit sousedy
S přibývajícími legendami o upírech přibývají také vědci, kteří chtějí takové bludy popřít na racionálním základě. Vlna nejrůznějších teorií přichází v 18. století. Evropu té doby totiž cloumá velké zděšení a na upíry se pořádají hony. Davové šílenství vyvolávají dva úředně zdokumentované případy útoku upíra. V prvním z nich figuruje Srb Peter Plogojović, který umírá v roce 1721 ve věku 62 let. V hrobě ale zřejmě dostává hlad, takže se vrací navštívit svého syna a žádá ho o jídlo. Žádnou svačinku prý ovšem nedostane a syn je druhý den nalezen mrtvý. Následující den se Plogojović údajně vrací ještě jednou a jako upír vraždí své bývalé sousedy. Dokumenty z vyšetřování konstatují u mrtvých nadměrnou ztrátu krve…
V druhém případu z let 1725 až 1734 je prý Srb Arnold Paole pokousám upírem a vzápětí umírá. Zpátky na svět se údajně vrací jako upír a za oběti si také vybírá své sousedy.
Francouzský teolog Antoine Augustin Calmet pak v roce 1746 sděluje světu, že oběma příběhům věří, a tím legendy o upírech potvrzuje. V tehdejší době je to mezi vědci kapacita, a tak se k jeho názorům přiklání i mnoho dalších učenců.
Ohlasy na aféru se srbskými upíry jsou tak bouřlivé, že se celé záležitosti snaží přijít na kloub i samotná hlava habsburské říše Marie Terezie. Posílá proto svého osobního lékaře Gerharda van Swietana vyšetřovat. Ten po dlouhém bádání celou věc uzavírá tím, že upíři neexistují. Marie Terezie pak promptně vydává nařízení o zákazu otevírání hrobů a znesvěcování těl. A to je konec evropské epidemie zvané vampyrismus.
Srdce jí vyřízl otec
V Evropě hony na upíry utichají, ale na druhé polokouli teprve začínají. Na americkém kontinentu je nejvíce zdokumentovaných případů v 18. až 19. století. Mnoho rodin exhumuje těla svých bližních a v obavě, že se z nich stanou upíři, probodávají příbuzným jejich srdce. Rodina se k tomu uchyluje hlavně v případech, kdy je postižena náhlým úmrtím nebo těžkými chorobami.
Nejslavnější a také poslední zaznamenaný je případ devatenáctileté Mercy Brownové, která umírá v Exeteru na Rhode Isladnu v roce 1892. Její otec za asistence rodinného lékaře vykopává Mercyino tělo dva měsíce po pohřbu. Vyřízne jí srdce a následně ho spálí.
Upíři 21. století
A jak se na upíry díváme dnes? I ve 20. a 21. století známe případy útoku upíra. V roce 1970 se po světě šíří pověsti, že londýnský hřbitov Highgate Cemetery okupuje pravidelně upír. I přes nejrůznější hony se krvechtivou příšeru nepodaří dostihnout.
V polovině 90. let minulého století mají svého upíra i v Portoriku a v Mexiku. Takzvaný chupacabra napadá domácí zvířata a živý se jejich krví. Mnoho skeptiků ale naznačuje, že za vznikem tohoto středoamerického upíra stojí hospodářská a politická krize.
Přesuneme se do roku 2003, kdy jsou v africké zemi Malawi zabity upírem dvě osoby a další čtyři napadeny. Mezi nimi je i guvernér Eric Chiwaya. Říká se, že se na útoku domluvila s upíry tamní vláda.
O dva roky později pobíhá po britském Birminghamu útočník, který na ulicích kouše do lidí. I když policie tento příběh nepotvrdila, jako městská legenda žije vesele dál…
Upíři jako sériový vrazi
Za upíry se ovšem považují i někteří novodobí masoví vrahové. Setkáváme se hned s několika případy lidí, kteří se na veřejnosti prezentují jako upíři. Ať už to je "Düseldorfská zrůda" Peter Kurten, který je v roce 1931 popraven za devět prokázaných vražd, "Hanoverský upír" Fritz Haarman, kterému je v roce 1924 useknuta na popravišti hlava, či "Upír z Galoweku" Stanislav Modzelewski, polský zabiják 60. let minulého století . Místo upírů jde ovšem spíš o sadistické zrůdy, které pití krve svých obětí kombinují s antropofágií (kanibalismem) a dalšími zvrácenostmi. Všestranný britský zločinec John Haigh, který ve 40. letech minulého století vraždí své oběti kvůli krvi, je nazývám upírem moderní doby. Pravděpodobně si ale pití krve vymýšlí, aby vyměnil popraviště za doživotní pobyt v psychiatrické léčebně. Známý americký sériový vrah Theodore Robert Bundy, který na konci 80. let zavraždil až 60 žen, (odsouzen k trestu smrti je však jen za tři) se veřejně přiznává, že mu pití krve dodává energii.
Jenže upíři vůbec nemusí být masovými vrahy. Existuje totiž skupina lidí, kteří sice nevraždí, ale sami sebe za upíry označují. Pijí krev většinou od dobrovolných dárců a nebo po pití krve touží. Noc je jim milejší než den a často přebírají i další znaky folklórního upíra. Známý je případ muže ze Spojených států, který jako zaměstnanec v transfůzní stanici krade během služby desítky litrů krve pro svou potřebu.

"Upíra" spálili a snědli

17. srpna 2007 v 21:47 | Míša |  Upíři v médiích

"Upíra" spálili a snědli

Rumunsko nezapře, že je domovinou legendárního upíra Draculy. Ve vesničce Marotinul de Sus zde totiž rodina Tomů došla k závěru, že jejich zemřelý příbuzný Petre (†76) je upír a saje jim krev. Proto vnikli na hřbitov, vyjmuli tělo, po příšerných rituálech spálili a vypili vodu s popelem!
Foto
"Kdybychom to neudělali, všichni bychom zemřeli," říká švagr »upíra« Gheorghe Marinescu. "Proto jsme se rozhodli vykopat ho. Když jsme otevřeli rakev, strnuli jsme hrůzou. Na rtech měl Petre čerstvou krev," vypráví se zjevným děsem Gheorghe.
"Rozřízli jsme mu hrudník a vyřízli srdce. Sténal a skučel, když jsme to dělali. Srdce jsme spálili a pak popel nasypali do vody. Tu vypili všichni nemocní," uzavírá Gheorghe.
Příbuzní totiž od skonu Petreho všichni trpěli záhadnými zdravotními problémy, které po vypití »upířího koktejlu« údajně zmizely.
O rituálu informovala policii dcera zemřelého. Když policisté dorazili na hřbitov, našli v hrobě i kosu, kterou byl muž rozřezán. »Bijcům upírů« nyní hrozí za hanobení hrobu a nebožtíka až tři roky vězení.
Autor: INT, alf (29. 2. 2004)

V Birminghamu prý mají upíra - znovu

17. srpna 2007 v 21:19 | Míša |  Upíři v médiích

V Birminghamu prý mají upíra

17:02 | Úterý 18. 01. 2005
Upír
Londýn - Po ulicích se dnes potlouká kdekdo. V Birminghamu je to podle místního tisku v jedné čtvrti upír. Ani živý, ani mrtvý, zato obrovsky nebezpečný. Několik lidí prý už napadl a jedné ženě vyrval kusy masa z ruky. Birminghamský Evening Mail píše, že je "zahlcen" telefonáty a dopisy vyděšených rodin a učitelů. Policie to vše přijímá bez fantazie. Šťouravým obráncům zákona je například divné, že se nikdo z napadených nenechal ošetřit v nemocnici nebo u lékaře. Celá historka je podle nich smyšlená.
bleskově, čtk

Upír děsí obyvatele Birminghamu

17. srpna 2007 v 21:18 | Míša |  Upíři v médiích

Upír děsí obyvatele Birminghamu

Obyvatelé jedné birminghamské čtvrti jsou zděšení. Jsou totiž přesvědčeni, že s nimi život sdílí upír. Policie to však považuje za naprosto nesmyslný výplod lidské fantazie.
18.1. 2005 15:19
LONDÝN - Domnělý upír prý není ani živý, ani mrtvý, zato je obrovsky nebezpečný. Několik lidí už údajně napadl a jedné ženě dokonce vyrval kusy masa z ruky.
Birminghamský list Evening Mail píše, že je "zahlcen" telefonáty a dopisy vyděšených rodin a učitelů.
Policie to vše přijímá naprosto s klidem. Obráncům zákona je přirozeně například divné, že se nikdo z napadených dosud nenechal ošetřit v nemocnici nebo u lékaře. Celá historka je podle nich zcela smyšlená.
ČTK

»Upír« dostal dvanáct let

17. srpna 2007 v 21:17 | Míša |  Upíři v médiích

»Upír« dostal dvanáct let

Poznámka: Tento muž zřejmě pomatený, ale když se ponoříte do teorií, můžete dojít třeba k závěru, že on se sice zbláznil, ale ta žena co říkal že je upír jím opravdu byla, nebo že on byl upír a jiní upíři to takhle překroutili, aby se na to nepřišlo. Ale samozřejmě nic takového netvrdím.
Když před soudem včera vypovídal anglický student umění Matthew Hardman (17), přezdívaný »upír«, i silnější povahy měly co dělat, aby zabránily zvracení. Bestiální vrah totiž v posedlosti zabíjel, pil krev své oběti a jedl její maso v touze stát se nesmrtelným.
»Upír« vnikl do domu své nedoslýchavé sousedky (90) a bodl ji dvacetkrát kuchyňským nožem do zad do prsou. Pak svoji oběť doslova vyvrhl. Vyřízl srdce, položil ho do emailového hrnce, ten postavil na stříbrnou mísu a nechal dovnitř stékat krev ze žil oběti, kterou pil.
Když na vraždu druhý den přišla policie, našla na zemi krví nakreslený kříž a došla k závěru, že vrahem je duševně nemocný člověk, zabývající se černou magií. Hardman podezření unikl.
K jeho zatčení vedla náhoda. Dva měsíce předtím totiž navštívil německou studentku, která si na ostrově Anglesey vylepšovala svoji angličtinu. "Tenhle ostrov je perfektním místem pro upíry, protože tu je tolik tolik starých lidí. Když je upíři vysají, lékaři si myslí, že umřeli na srdeční infarkt," řekl vyděšené dívce.
Poté jí začal tvrdit, že ona je upírka a prosil ji, aby ho kousla, protože se chce také stát upírem a žít nesmrtelný život. Dívka začala ječet, přivolala přítele a Hardmana odvedla policie. Poté, co došlo k bestiální vraždě staré ženy napadlo jednoho z policistů prohledat jeho byt.
Byly nalezeny nesčetné knihy o upírech, také v počítači bylo množství internetových stránek a záznamů na téma nesmrtelnost upírů. "Hardman věřil, že bude nesmrtelný, když začne pít lidskou krev," uzavřel soudce proces. »Upír« byl odsouzen na dvanáct let do vězení.
Autor: INT, alf (4. 8. 2002)

Moskva má svého upíra

17. srpna 2007 v 20:54 | Míša |  Upíři v médiích

Moskva má svého upíra

Poznámka: Zde jde o muže nakaženého porfyrií, takže určitě nejde o upíra jako takového, ač tak možná vypadá.
"Je to upír!" tvrdí ruští vědci. Jeho oční bělmo je žluté, pleť popelavě šedavá, pokrytá zanícenými vřídky, které se nehojí.
FotoVasilij Gembitiskij (53) nesnáší sluníčko, venku se prochází jen v noci nebo když je přes den pod mrakem. Jeho oblíbeným nápojem je doušek čerstvé krve. Trpí totiž tzv. upíří nemocí.
Vasilij se již mnoho let živí krví. Lékaři z Moskvy nyní provedli důkladnou prohlídku celého těla a přišli na to, že tento muž má zvláštní nemoc, která se nazývá porfyrie. Příčinou tohoto onemocnění je špatná látková výměna v krvi. Pacienti s takovou poruchou nesnášejí sluneční záření.
"Již jako dítě jsem miloval samotu a noční oblohu," říká Vasilij. "Jednou se mě soused zeptal, jestli bych nemohl pomoci při porážce vepřů. Když jsem uviděl teplou krev, která proudila do nádoby, pocítil jsem najednou silné nutkání, které jsem vůbec nemohl ovládnout. S chutí jsem se napil. Krev chutnala jako výtečné víno."
Od té doby ruský Drakula nadšeně pomáhá všude tam, kde pořádají zabijačku. Přitom si vždy lokne ještě teplé krve, která mu moc chutná. Lékaři nad svým záhadným pacientem vedou vážné vědecké spory. Může skutečně dojít k tomu, že porucha látkové výměny dělá z lidí upíry? Nebo je Vasilij závislý na krvi jako jiný na alkoholu? Dr. Stephan Kaplan z výzkumného střediska v New Yorku je přesvědčen o tom, že po světě chodí nejméně 1000 lidských upírů.
Autor: INT, kt (29. 11. 2003)

Okno do světa mrtvých

17. srpna 2007 v 18:48 | Míša |  Zážitky
Článek napsal Siegfried a fotky s Jenny nafotila její dcera Katrin Ebrová.
Tyto fotografie udělala Jenny Nowak se svou dcerou na jednom blíže neurčeném hřbitově.
Už nějaký ten čas se zaobírám vampyrismem a hledám. Hledám stopy a jiné indicie. Tady jsem našel. Podařilo se mi setkat se s vampýrkou. Žádná náctiletá adolescentka, co si zahrála "Vampíři maškarádu" a nebo si přečetla Vampires support a náhle "procitla". Nefalšovaný vampýr, jak vystřižený z legend. Taky jsem poznal, že kousat opravdu umí a její zuby jsou dost ostré. To bylo při našem prvním setkání, kdy jsem jí řekl, aby se zhmotnila, nebo ať si trhne. Pak jsem se k ní otočil zády a už to bylo. No, nezabila mě, jen mi udělala dost slušného cucáka na krku. Jenže já přišel zas. Nakonec se se mnou začala bavit. Zjistil jsem o ní spoustu věcí. Ukázal mi i svůj hrob. Tyto fotografie byly pořízeny za dne a to v době, kdy vampýr spí. Jsou to obrazy, energie nazářená do kamene náhrobku. Ta prostřední je ona, Nadja.

Upíři vs. vlkodlaci aneb Na život a na smrt? - Můj článek! ©

17. srpna 2007 v 18:46 | Míša |  O upírech
Upíři vs. vlkodlaci aneb Na život a na smrt?
Řekla bych, že nejen pod vlivem filmu Underworld a hry BiteFight se v poslední době po internetu objevují zprávy o rivalitě a věčných bojích mezi těmito tvory. Je to poznat převážně v komentářích. Samozvaní vlkodlaci tam "řvou" na samozvané upíry a naopak, jak jsou oni "nej" a ti druzí úplně nejtrapnější.
Já však nevidím důvod ke konfliktům mezi nimi. Samozřejmě, může být nějaký ten upír rozhádaný s nějakým tím vlkodlakem, ale to za všeobecnou nenávist přece nemůžeme pokládat. Jiné by to asi bylo, kdyby se náhodou potkal upír s přeměněným vlkodlakem typu "Ahoj mami, MŇAM!" který v tu dobu o sobě neví. To je pak potyčka pravděpodobná, ale nikdo z nich za to nemůže. Vlkodlak se neovládne a upír se brání, toť vše. Opravdu nepředpokládám, že by v našich ulicích řádila utajená válka mezi upíry a vlkodlaky, i když film to byl pěkný (až na ty mrtvé).
S tímhle se tu nebudu už nějak víc rozepisovat, snad je vám již jasné, jak to mezi nimi je.

„Já miluju hřbitovy!“ aneb Hřbitov má zelenou! - Můj článek! ©

17. srpna 2007 v 18:44 | Míša |  O upírech

"Já miluju hřbitovy!" aneb Hřbitov má zelenou!

Když už jsme u těch bludů vzešlých z her, tak vám povím, že tenhle mě vážně srazil na kolena (smíchy). Už jste slyšeli tu novinku, že upíři nemohou na hřbitovy? Ne? Tak čtěte:
"... Jinak není třeba je hledat na hřbitově, upíři na hřbitovy nemůžou, je to jediné posvátné místo, na které nemůžou,..." - citace z blogu Viva mystica, článek Jak se poznají.
Poprvé jsem na tento úsměvný názor narazila kdesi v komentářích nějakého článku o upírech. Nejdřív mě napadlo, že si pisatel dělá srandu, když se však ohradil na soudnou osůbku, která jeho názor bojkotovala, něčím ve stylu, že ona osůbka ví akorát "prd"o upírech, tak mi došlo, že to myslí vážně. Pak se najednou tyto "revoluční" myšlenky začaly rojit jak včely na med. Šlo převážně o komentáře, ale jak můžete vidět výše, i články se "modernizují".
A teď abych to uvedla na pravou míru. Upíři opravdu nesmí na hřbitovy, ve hrách. Skutečnost ale hra není. Všichni upíři se pohřbívali na hřbitovy, nebyl důvod udělat něco jiného, když se jejich upírství nepředpokládalo. Na hřbitovech ve svých hrobech přetrvávali den co den i několik let až do své druhé smrti. Nebo si myslíte (mluvím nyní k "revolucionářům"), že když otevřeli hrob a shledali, že tělo nevykazuje žádné známky rozkladu (atd.), tak se hrabali v růžích někde na zahrádce? Exhumace upírů byli prováděny zásadně z normálních hrobů na normálních hřbitovech. Z toho logicky plyne, že tam upíři jít mohou. Nebo to všechno bili jen živí podvodníci, kdo se nechal po letech v hrobě probodnout?
Netvrdím, že jsou hřbitovy plné upírů, ale... jak říká nadpis, hřbitovy mají zelenou! A určitě to byl upír, kdo kdysi řekl: "Já miluju hřbitovy!"

Upír nebo vampýr,... aneb Hádejme se o ničem - Můj článek! ©

17. srpna 2007 v 18:41 | Míša |  O upírech
Upír nebo vampýr,... aneb Hádejme se o ničem
Každému, kdo přečetl alespoň jednu soudnou knihu o vampyrismu, je myslím jasné, že slova upír, vampír, vampýr atd. atd. nejsou nic než více výrazů pro jednoho jediného tvora, synonyma. Přesto o tom velká část pisatelů na internetu pochybuje. Tady bych uvedla příklad:
"Lidé někdy dosti dobře nerozlišují rozdíl mezi upírem a vampýrem. Upír je něco jako nemrtvý, ale praví nemrtví jsou teprve vampýři. Upíři nemusí sát krev,dělají to jen proto, aby si udrželi dlouhověkost a často nemusí ani člověka nakazit při kousnutí.
Zato vampýři jsou ony krvelačné bestie - krev potřebují skoro nutně k životu, na rozdíl od upírů jsou světloplaší, útoční a chodí většinou v noci." - úryvek z článku Upíři & Vampýři, nej-kapely.blog.cz.
Toto určitě není jediný článek s touto myšlenkou, a přitom je to hloupost. Zde se ale niko nehádá, tak proč ten nadpis? Ptáte se možná. Ano, nadpis nebyl zvolen kvůli článkům, ale kvůli komentářům nejen u nich. V mnoha diskusích pod normálními články o upírech se objevují lidé, kteří v rozdílnost věří a skálopevně za svou víru bojují. Těch již dříve zmiňovaných pár soudných osob je odkáže na hru, z níž tato víra vzešla, oni však neposlouchají. Odkáží je na slovník, který upír překládá jako vampire, oni neposlouchají. A hádají se a nadávají a... upír prostě není vampír a už vůbec ne vampýr, ti jsou něco jiného.
A přitom se stačí jen podívat třeba na Wikipedii, kde jasně píší:
" Upír (nebo také vampýr) je tvor vyskytující..." - citace z článku Upír(nemrtvý)
Že by se pletli? Oni i všichni autoři naučných knih o upírech? Že by se pletli Němci, Američané,..., když nemají pro upíry a vampíry odlišný název? Nemyslím. Rozdíl mezi upírem a vampírem je prostě stejný, jako mezi tím, když běžím a utíkám.