Upíři čili mrtví sající krev ze živých - úvod

17. srpna 2007 v 17:57 | Míša |  Cizí články
ÚVOD
Upír? - Již pouhé toto jméno nahání strachu a způsobuje u bázlivých zděšení. Cítí již, jak se jich dotýká ledová, bledá ruka příšerného hosta a pociťují na svém hrdle již vtištěné zuby ukrutníka.
Umrlec, mučen nenasytnou žádostivostí života, nenalézá v hrobě pokoje, opouští v noci svůj temný, podzemní příbytek a přepadává ve spánku lidi, aby jim ssál krev a takto opatřoval potravu svému tělu, které netuhne, jako jiné mrtvoly, nýbrž zůstává stále vláčným a živému tělu podobným, jest naplněno stále čerstvou krví a ani po měsících, ba letech, nepodléhá hnilobě.
Ze zemřelých, které jakákoli příčina poutá dosud mocně k fysickému světu, jimi opuštěnému, oživených nejsilnější ideou, totiž touhou po hmotném životě a jeho smyslných požitcích, k níž se pojí všeobecný pud sebezachování, stávají se nebezpečné, nejvýš sobecké a dravé šelmy, neštítící se ničeho, co by jim aspoň dočasně umožnilo prodloužiti jejich upíří existenci. Upír se pase s rozkoší na smrtelné úzkosti svých obětí, zatímco tyto chřadnou, až v brzku umírají, stávajíce se rovněž upíry.
Nejzdravější a nejpůvabnější dítky lidské v mládi věků podléhají upírovi nejdříve. Napadá je především se zvláštní oblibou. Ale ani stáří nechrání před upírem, má se všeobecně za to, že netvor pronásleduje především své pozůstalé příbuzné, takže v krajinách, postižených upírstvím, nechyběly případy, že vymřely v krátké době celé rodiny. Nemohou-li upíři píti krev lidskou, vrhají se i na domácí zvířata. - Na Ukrajině věří, že upíři se honí za pocestnými, volajíce: Oj, maso chci, oj maso chci!
Upírů neovládá však pouze nenasytná krvelačnost, nýbrž je ovládá též nejprudší pud pohlavní. Nechybějí případy, že zplodili s živými ženami potomstvo. Ale co se takto narodí, není člověk, nýbrž jest vlkodlak.
Žádný obyčejný prostředek není s to, aby upírovi vyrval oběť, které se jedenkráte zmocnil. Ani závory na oknech a dveřích nezabrání nočnímu lupič, aby se nepřiblížil k nešťastníkovi, jehož krví se krmí. Může se protáhnouti nejmenší skulinou. Napadení, jakoby zasaženi v kořenu životní síly, chřadnou, jejich oči pozbývají lesku, barva obličeje se stává zsinalou, tlukot srdce je stále slabší a slabší, až život uhasíná v strašlivém smrtelném boji. U napadených vznikne na hrdle malá sotva znatelná plochá rána sestávající vlastně ze dvou malých, blízko sebe ležících ran, podobných bodnutí velmi špičatými zub.
Jako jediný prostředek, učiniti upíra neškodným, bylo uznáno, jeho mrtvolu vykopati, jeho srdce probodnouti ostrým kůlem hlohovým, osikovým, klenovým, nebo lipovým, uraziti mu hlavu krumpáčem a položiti mu ji mezi nohy, nebo na klína kdyby ani to nepomohlo, spáliti celou mrtvolu, buď na popravišti, neb mimo obec kdesi na kraji lesa a popel v jámě tam vykopané zahrabati. Úkolem tímto vyli zpravidla pověřováni kati.
Upír byl poznán hned podle vzhledu mrtvoly, byla-li vláčná, červené barvy, teplá, s ústy zkrvavenými. Zhusta dýchal, kroutil očima a při vrážení kůlu do srdce strašně sevou zmítal, při čemž se vyvalily proudy čerstvé krve z úst, nosu, uší a očí. Nejednou bylo shledáno, že se v rakvi přímo koupal v čerstvé krvi.
S upírstvím souvisí úzce tzv. žvýkání mrtvých v hrobech. Věřilo se totiž, že pír může nesetlelými ústy vyssávati z vlastních prsou části masité, ohlodávati své tělo a žvýkati rubáš, šat, prostěradla apod., čímž prý vznikají zvláštní zvuky, které bývá zhusta z hrobu slyšeti.
Nemůže-li upír z jakýchkoli důvodů ssáti krev, obmezí se na to, aby načerpal ze živých aspoň životní síly, při čemž tito mají pocit tlačení a dušení. Tím vznikají zjevy tzv. můry, které nejsou vlastně nic jiného, než slabší stupeň vampirismu.
Podle obecného mínění upíři vycházejí z hrobů za noci, zvláště o půlnoci. K životu je probouzí jasný svit měsíce a jako jiné zlé duch, zažene je kokrhání kohouta. Podle domnění Malorusů se kolébají na hřbitovních křížích, při čemž děsně vyjí.
Budoucí upír jest poznatelný již za života podle jistých známek. Takovými jsou : špičaté zuby, z úst vyčnívající, tvář zarostlá divokým vousem, husté, nad nosem srostlé obočí, uhrančivé oči apod. Narodí-li se zubaté, neb chlupy zarostlé dítě, může se s určitostí očekávati, že po smrti bude z něho upír.
Ačkoliv se s upírstvím potkáváme u všech národů, bylo přece nejvíce rozšířeno na poloostrově balkánském a v zemích sousedních, jako v Uhrách, některých krajích Ruska, v Polsku, na Slovensku, ba i ve Slezsku a na Moravě. Zdá se, že zde bylo endémické, jako tzv. druhý zrak ve Skotsku a ve Vestfálsku.

ZDROJE:
Obrázek - www.google.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama